Koronavirová opatření

Z důvodu vyvíjející se situace ohledně Koronaviru v České republice jsme nuceni přijmout i my různá bezpečnostní opatření, a proto jsme se rozhodli zrušit veškeré již slíbené návštěvy u štěňátek, a to s největší pravděpodobností po celou dobu až do odběru majiteli. Je nám to opravdu moc líto, ale zdraví je pro nás na prvním místě.
Přejeme všem plno zdraví, sil, zodpovědnosti a klidu v příštích dnech a týdnech.

Genetická onemocnění

CNM u Labradorských Retrieverů:

CNM (Centronukleární myopatie), nebo také HMLR (Hereditary myopathy of Labrador retrievers), jsou dva názvy používané pro totéž onemocnění. Jedná se o geneticky podmíněný defekt ve vývoji svalových vláken, vyskytující se u pracovních i výstavních linií labradorských retrieverů v Evropě, USA, Kanadě i Austrálii.

Po narození jsou postižená štěňátka k nerozeznání od svých zdravých sourozenců, ale od dvou týdnů věku je u nich pozorováno progresivně výrazné hubnutí. V jednom měsíci věku mají štěňátka s CNM absenci šlachových reflexů, čehož lze využít k včasné a spolehlivé diagnostice. Mezi 2. až 5. měsícem věku se začíná rozvíjet svalová atrofie, která se projevuje strnulým postojem, velmi vratkou chůzí v případě, že se jedinec vůbec udrží na nohou, a sníženou tolerancí zátěže, spojenou s generalizovanou svalovou slabostí. Svalová atrofie postihuje také polykací svalstvo, následkem čehož může docházet i k vdechování potravy a k opakovaným plicním zánětům. Postižený jedinec mimo jiné i velice špatně snáší zimu (jak známo tělo se chladu brání třesem svalů, čímž ho zahřívá) a může u něho dojít až ke kolapsu. Na onemocnění CNM neexistuje doposud žádná léčba, proto bývají postižení jedinci záhy utraceni. Lze mu však předcházet díky genetickému testu, který odhalí případné přenašeče onemocnění CNM.

Maligní hypertermie:

Maligní hypertermie (MH) představuje závažnou komplikaci při celkové anestezii, která může být až fatální. MH je farmakogenetická choroba kosterního svalstva, při které dochází k hyperkapii, tachykardii a hypertermii, které jsou vyvolány reakcí na chemické spouštěče – v tomto případě anestetika. Postižení psi nemají žádné klinické příznaky, dokud nejsou vystaveni vyvolávacím látkám. Pokud není anestezie přerušena, příznaky mohou postupovat k arytmii, rabdomyolýze, selhání ledvin a smrti. Vyvolávajícími látkami jsou běžně používaná volatilní neboli prchavá anestetika (např. halotan, isofluran, sevofluran) a nepolarizující svalová relaxancia jako je sukcinylcholin. Léčbu je nutné zahájit přerušením anestezie. Chlazením organismu a podání antidotik, látek snižujících svalové napětí.

Okuloskeletální dysplazie (OSD):

Okuloskeletální dysplazie (OSD) je autozomálně recesivní onemocnění, které se vyskytuje u dvou psích plemen – labradorů a samojedů. Jedinci postižení tímto onemocněním mají kratší přední končetiny a jejich vřetenní a loketní kosti vykazují morfologické abnormality.  Dalším závažným symptomem jsou oční defekty jako katarakta, odchlípení sítnice (retiny) nebo dysplazie sklivce. Toto onemocnění se kromě recesivních homozygotů (jedinci nesoucí dvě postižené alely mutovaného genu) bohužel v některých případech projevuje i u heterozygotů (jedinců nesoucích jednu postiženou alelu mutovaného genu). Heterozygoti nevykazují skeletální abnormality. Může u nich dojít pouze k mírným očním defektům jako jsou například různě rozsáhlé záhyby na sítnici způsobující retinální dysplazii. Jedinci postižení okuloskeletální dysplazií jsou většinou odhaleni ve věku 4 – 6 týdnů, kdy se od zdravých jedinců začínají nápadně morfologicky odlišovat. Oční defekty bývají následně odhaleny na základě oftalmologického vyšetření.

Dwarfismus u labradorských retrívrů – skeletální dysplázie 2 (SD2):

Psi postižení skeletální dysplasií 2 mají typicky krátké nohy, s normální délkou a šířkou těla. Nebyly pozorovány další sekundární projevy onemocnění. Psi nemají postižený sluch ani zrak a netrpí dalšími problémy s klouby.

Hyperurikosurie:

Hyperurikosurie je onemocnění projevující se nadměrným vylučováním kyseliny močové do moči. Postižení trpí močovými kameny.

Onemocnění se vyskytuje u plemen dalmatin, buldok, černý ruský teriér, americký stafordšírský teriér, retrívr, Parson Russell teriér, jihoafrický Boerboel, výmarský ohař, velký münsterlandský ohař, německý ovčák; nevylučuje se přítomnost i u jiných psích plemen (Karmi et. al 2010).

Alantoin je konečným produktem katabolismu purinů u všech savců s výjimkou člověka, lidoopů a psího plemena Dalmatin. Lidé a dalmatini produkují kyselinu močovou, což vede k zvyšování koncentrace kyseliny močové v krvi a moči a může vést k závažným zdravotním problémům. Mechanismus, jakým vznikají vysoké hladiny kyseliny močové v krvi, je ale u obou druhů odlišný.

V ledvinách lidí a primátů, je kyselina močová filtrována glomeruly a pak je část reabsorpována v proximálních tubulech, kde opět vstupuje do oběhu. Během evoluce primátů se nahromadilo několik nesmyslných mutací v enzymu urátoxidasa (katalyzuje oxidaci kyseliny močové na alantoin), což vedlo k umlčení funkce enzymu a k zvýšení koncentrace kyseliny močové v krvi a moči. Kyselina močová volně cirkuluje ve formě kyseliny močové nebo soli kyseliny močové v plazmě, kde slouží jako volný radikál. Kyselina močová tak predisponuje člověka k ledvinovým kamenům a dně.

Deficit pyruvátkinázy:

Deficit pyruvátkinázy (PK Def.) způsobuje dědičné hemolytické onemocnění, které se vyskytuje nejen u psů, ale i u lidí a koček.

Pyruvát kináza je klíčový enzym v anaerobní glykolýze. Nedostatek enzymu vede k nedostatečné produkci ATP, následkem je  lýza erytrocytů nebo jejich předčasná destrukce ve slezině.  Zvýšený zánik erytrocytů se klinicky projeví jako anémie (chudokrevnost). Životnost červených krvinek u psů je přibližně jeden měsíc, v případě PK deficitu je životnost erytrocytů jen pár dní. Mezi doprovodné projevy deficitu PK patří celková slabost, zvýšená srdeční činnost, bledé sliznice, poruchy jaterních funkcí, hepatomegalie, splenomegalie, nesnášelivost zátěže a hubnutí.

První klinické příznaky se obvykle objevují okolo 4 měsíců věku psa. Heterozygotní psi (přenašeči mutace) jsou obvykle asymptomatičtí, i přesto, že mají poloviční hladiny pyruvát kinázové aktivity. Fyzicky neaktivní postižení jedinci vykazují pozdější nástup klinických příznaků.

 

Výsledky genetických testů Genomia:

Centronuklearní myopatie – N/N (Clear)
Maligní hypertermie – N/N (Clear)
Okuloskeletární dysplazie – N/N (Clear)
Skeletární dysplazie 2 – N/N (Clear)
Hyperurikosurie – N/N (Clear)
PK deficit – N/N (Clear)

kompletní výsledky ZDE

Není to tak dávno, co jsem slíbila, že s Doníkem zvládneme udělat nějaké zkoušky. Bude to zkouška pro nás oba – pro něj, protože je nevychovaný, rozmazlený, gaučový a nesoustředěný pes a pro mě, protože jsem strašný stresař a nervák, který dokáže začít panikařit kvůli úplné banalitě.

První přípravné fáze na zkouškovou sezonu jsem zahájila dnes a jen málo mě dělí k totální demotivaci a psychickému zhroucení. Takže nás čeká práce, práce a práce. Jen co vysvitne víc sluníčko a hodnoty na teploměru se trochu vzdálí od nuly a jen co dojedeme náš historicky první štěňátkový turnus, budeme v lese celé dny a můžeme odbourávat jeden zlý návyk za druhým.

Po zralých úvahách jsme se totiž rozhodli omezit výstavy na minimum a místo výstav se zkusíme sblížit se zkouškovým režimem, který nám do teď nějak nepřirostl k srdci. K ukončení aktivního výstavního života máme rovnou několik důvodů.

Jednak máme titulů podle našich představ víc než dost, dále bychom se rádi dostali na pomyslnou „další úroveň“, což pro nás znamená něco víc než výstavy, na kterých není potřeba téměř žádné umění. Ale především díky vztahům, které se poslední dobou celkem rapidně posunuly záporným směrem. Naše očekávání z výstav nebyla uspokojivě naplněna, jsme zklamáni, a nepotřebujeme být součástí něčeho, co je nám proti srsti. Lidský faktor kynologie a chovatelství všechno zničil, na špatné lidské povahy, závist, nenávist, lži a pokrytectví ve svém volném čase totiž nemáme čas.

23.2. 2020 – den 61. – „Den D“

5:15 – na svět přichází první odvážlivec – je to žlutý kluk, který se hned přisál k mamče a začal sosat mlíčko. Elán, tak jako i chuť k jídlu, mu rozhodně nechybí. Moje první reakce byla: „Ten vypadá úplně jako Doníček“, podoba tam rozhodně je a doufám, že kromě krásné barvičky podědil i gen pro vymýšlení lumpačin. Po nasosání mlíčka přišlo i vážení – krasavec váží nádherných 460 g.

6:30 – druhá se na svět podívala černá holčička, se kterou si už maminka Kačenka věděla rady jako zkušená rodička, i holčička je parádně čilá a má se ihned k tomu hledat občerstvení – tahle princezna je krásně veliká stejně jako její o přibližně hodinku starší brácha – 450 g.

6:50 – jako třetí přišla na řadu pro změnu světlá holčička, která to vzala šmahem. Přidala se k sourozencům jen necelou půlhodinku po předchozí krasavici. Tahle obřice dala Kačence maličko zabrat, a to už proto, že tahle psí slečna je jedna z největších štěňátek tohoto vrhu – 499 g.

7:40 – světlý chlapeček
8:50 – světlá holčička

10:30 – jako zatím poslední se k malé smečce lumpů přidává další tmavá holčička a to téměř s dvouhodinovou pauzou. Ale jak se říká „To nejlepší na konec“, tak tady máme  jednoznačnou váhovou rekordmanku, která si své váhové vítězství zasloužila díky krásným 510 g.

Takže si to shrňme do nějaké přehledné průběžné statistiky:
narodilo se 6 štěňátek (2 princové a 4 princezny)
chlapečci: oba žlutí po tatínkovi
holčičky: 2 černé, 2 žluté

Dle sonografického vyšetření ještě stále jedno zůstávalo u maminky v děloze, nicméně ani přes injekce a opravdu skvělý a pohotový zásah Míši se bohužel nepodařilo poslední miminko dostat ven živé. Všechna štěňátka jsou krásná a veliká, kromě poslední – 7. holčičky se mají všechna čile k světu.

Podle všech propočtů a výpočtů náš plodný den byl skutečně nejspíš 24.12., kdy proběhlo naše první krytí, i přesto, že se nám zdál progesteron relativně nízký, ale protože jsme měli oba pesany amatéry, nechtěly jsme nic podcenit a alespoň jsme chtěly zkusit, jak jim to půjde. Následně jsme překrývaly ještě 27., a protože od sebe bydlíme, co by kamenem dohodil, rozhodly jsme se krytí ještě jednou pro jistotu zopakovat 1.1. 2020.

Holky dneska od rána všechno zvládly na jedničku s hvězdičkou. Teď už Kačenka, štěňátka i Míša odpočívají a holky nabírají síly na starost o budoucí smečku neposedných chlupáčů.

Z celého našeho velkého psího srdce přejeme co nejvíc spokojené psí mateřství Kačence, co nejmíň starostí Míše, maximálně spokojená napapaná a zdravá bříška štěňátkům a nejhodnější majitele na světě.

VŠECHNA ŠTĚŇÁTKA JOU JIŽ ZAREZERVOVÁNA

Všechny fotky šťastných chlupáčů z prvních pár dní ZDE

Katty Hubertova Leč vrh „N“ – den 49.

Už není žádnou novinkou, že se Dangerous Dario Caniwergi´s – Doník a Katty Hubertova Leč – Kačenka stanou štastnými psími rodiči. Přinášíme proto s Míšou horkou novinku z mrazivého a větrného odpoledne v podobě fotodokumentace rostoucího bříška Kačenky.

Foto: Katty Hubertova Leč (49. den)

Foto: Katty Hubertova Leč (49. den)

Dangerous Dario Caniwergi´s x Katty Hubertova Leč – potvrzení březosti, vrh „N“

 

🐾❤️S radostí oznamujeme, že se Doník s Kačenkou poprvé stanou hrdými rodiči. Věříme, že si svou premiérovou rodičovskou úlohu oba dva náležitě užijí. ❤️🐾

Každý příběh a každá pohádka začíná slovy „bylo nebylo, žili byli….“ a protože je pro mě i tohle taková malá pohádka, začnu stejně…

Bylo nebylo, žily byly dvě psí mámy, jedna měla doma 4 chlapy, a proto si pořídila 4 fenečky, aby na ty chlapy nebyla sama ženská a druhá měla psa místo mimina (rozuměj stráááášně rozmazlenýho a umazlenýho psa). Všechno začalo jako neškodná konverzace na téma „Doník – krycí pes“.

Musím uznat, že s málokým jsem si hned od začátku sedla tak, jako s Míšou, je to prostě moje „krevní skupina“. Hned od prvního telefonátu jsem věděla, že si máme co říct a že jsme naladěny na stejné vlně. Po dlouhých debatách, telefonátech, potažmo strašně super vycházkách jsme se na své čtyřnohé ratolesti dozvěděly mimo jiné i to, že Doník ještě nikdy nekryl stejně jako Kačenku teprve její „poprvé“ čeká. Že Kačenka má ráda, když svého prince na bílým koni nejprve pořádně pozná než na to skočí, že je Doník strašný torpédo…. a v zápalu přátelských rozhovorů jsme si nestačily všimnout, že se bezhlavě vrháme do „jámy lvové“…. a ted? Ted v tom pěkně lítáme, a to až po uši.

Jak už to tak bývá, když se dají dvě bláznivý ženský do řeči, vždycky dostanou nějaký šílený nápad – a přesně tak to dopadlo. Míša tehdy pronesla: „Hele tvůj nekryl, moje taky ne, nedáme to dohromady?“ a takové výzvy se prostě neodmítají. Pak jen dodala: „S mým štěstím budeme krýt na Štědrý den“ no já myslím, že nemusím pokračovat a všem, kteří stále ještě nepřestali číst, je jasné, jak to dopadlo….

Místo smažení kapra a vaření bramborového salátu jsme jednoduše vytvořily romantickou vánoční atmosféru u stromečku 

Ani jedna z nás na sobě nedala znát obavy, i když jsme jich byly plné a strach jsme skrývaly za vtipy a úsměvy. Nakonec nás Doník i s Kačenkou mile překvapili. Než jsme během psí předehry stačily probrat, kolik psů dnes inseminuje a naše obavy tak rostly a rostly, naši miláčci nás všech obav a strachu rychle zbavili. Ukázalo se, že Kačenka je nejšikovnější fenečka a Doník nás překvapil jak šikovný a zkušený i přes své nezkušenosti je a bylo „vymalováno“

A dnes s radostí a hrdostí křičím do celého facebookového světa, že březost je potvrzena a na konci února očekáváme narození našich štědrodenních dárečkových štěňátek. 🎁🎄

Na konec si moc přeju, aby všechna štěňátka byla hlavně zdravá a našla své kouzelné majitele, kteří je budou milovat stejně tak, jako my milujeme ty své poklady. 

Za nádherný letáček děkuji bleskurychlé Katka Azabell 🐾
Více informací na: https://beilis.estranky.cz/clanky/novinky.html 
Kontakt pro rezervace: Michaela Pokorná popř. Monika Morávková

JCh CZ, Ch CZ, SK, Candidate Ch PL, A Dangerous Dario Caniwergi´s

Mám nepopsatelnou radost, že mám tu možnost pochlubit se novým letáčkem. Za všemi velkými i těmi drobnějšími úspěchy nestojím jen já, ale rovnou celá řada lidí. Je to taková velká týmová práce, ve které máme každý své místo a svou funkci a každá z těchto funkcí je zásadní.

V první řadě je to Doníkův majitel (a můj táta) Josef Morávek. Ale ani bez spousty dalších účastníků bychom nebyli tam, kde jsme ted. Asi nejdůležitější a prvotní impulz nám dala CHS Caniwergi´s v čele s Lucií Pajerovou, bez které bychom Doníka vůbec neměli, dál vděčíme i všem, kteří se podíleli na té pracovní části – tedy OVVR a PZ.

Umím si představit, kolik energie a nervů to všechny stálo a nebylo to pro nás snadné ne proto, že by Doník nebyl učenlivý, ale spíš proto, že je to náš první pes, kterého trénujeme – jako úplní kynologičtí amatéři jsme i na III. ceny patřičně pyšní. Pokaždé nás ten malý satan něčím překvapí – něčím, o čem jsme přesvědčení, že to máme nacvičené, ale pak přijde studená sprcha v podobě bodové srážky a my tak můžeme zase a zase pilovat naše drobné nedokonalosti, které nás dostávají do III. ceny.

❤ V neposlední řadě strašně moc děkuju za krásný letáček Katce Azabell.

1. den velkého přátelství

28.9. 2019 – „Pes není zvíře, pes je přítel“ 

Slunečný den a zároveň sváteční sobotu jsme využili všichni na 100 % – nelenili jsme a vyrazili na pole. Tentokrát jsme ale nešli na obyčejnou socializační procházku zakončenou koupačkou v rybníku, jako tomu bylo obvykle. Tentokrát jsme se totiž rozhodli posbírat zbytky své odvahy a odhodlali jsme se potrénovat práci v kolektivu s jiným pejskem – resp. fenečkou (krasavice v zádech, to je teprv zkouška ohněm). A já musím uznat, že jsem velmi mile překvapena.  A ne nadarmo se říká, že kdo se bojí, nesmí do lesa. Ač v prvních několika desítkách minut jsme z našeho Doníka viděli jen rozmazanou žlutou čáru a Kačenka byla celá zmatená z toho, že skutečně existuje tak hyperaktivní a otravný pes, jako je ten náš. Pak se všechno uklidnilo skrz Doníkovu ne tak dobrou fyzičku zapříčiněnou poctivým gaučingem a my mohli začít házet aporty.

Protože cvičení ve více lidech je vždycky efektivnější a já konečně na plno poznala, že je mnohem náročnější, udržet si Doníkovu pozornost, když má v blízkosti psí fešandu. Ze začátku jsem se obávala, že Doník udělá ostudu a rozhodne se stávkovat, aby se předváděl, ale oba byli naprosto skvělí. Kačenka je moc šikovná psí slečna a Doníkovi v mnoha ohledech ukázala, jak se to dělá správně. Takže Doní – máš, co zlepšovat, kamaráde, přeci se nenecháš takhle zahanbit.

Plno disciplín zvládáme na plný počet – například ochota k práci ve vodě a slídění. Na jistých částech budeme muset naopak zapracovat – jako je vytrvalost, fyzička a hlavně poslušnost a soustředění.

Moc děkujeme za příjemné odpoledne <3

více fotek ZDE

Pes: Dangerous Dario Caniwergi´s – „Doník“
Majitel: Josef Morávek, Monika Morávková

Fena: Katty Hubertova leč – „Kačenka“
Majitelka: Michaela Pokorná
www: http://www.beilis.estranky.cz/