Mám nepopsatelnou radost, že mám tu možnost pochlubit se novým letáčkem. Za všemi velkými i těmi drobnějšími úspěchy nestojím jen já, ale rovnou celá řada lidí. Je to taková velká týmová práce, ve které máme každý své místo a svou funkci a každá z těchto funkcí je zásadní.
V první řadě je to Doníkův majitel (a můj táta) Josef Morávek. Ale ani bez spousty dalších účastníků bychom nebyli tam, kde jsme ted. Asi nejdůležitější a prvotní impulz nám dala CHS Caniwergi´s v čele s Lucií Pajerovou, bez které bychom Doníka vůbec neměli, dál vděčíme i všem, kteří se podíleli na té pracovní části – tedy OVVR a PZ.
Umím si představit, kolik energie a nervů to všechny stálo a nebylo to pro nás snadné ne proto, že by Doník nebyl učenlivý, ale spíš proto, že je to náš první pes, kterého trénujeme – jako úplní kynologičtí amatéři jsme i na III. ceny patřičně pyšní. Pokaždé nás ten malý satan něčím překvapí – něčím, o čem jsme přesvědčení, že to máme nacvičené, ale pak přijde studená sprcha v podobě bodové srážky a my tak můžeme zase a zase pilovat naše drobné nedokonalosti, které nás dostávají do III. ceny.
❤ V neposlední řadě strašně moc děkuju za krásný letáček Katce Azabell.